Skip to content

Kdopak by se DS bál?

To je moto, inspirace i název celé akce, odkazující k absurdní hře Edwarda Albeeho Kdo se bojí Virginie Wolfové? (Who´s Afraid of Virginia Woolf), u nás překládané jako Kdopak by se Kafky bál?. Chceme tím upozornit na to, že strach z Downova syndromu vyvolávaný především boomem prenatální diagnostiky není na místě. Absurdních prvků je na fenoménu DS je hned několik:

  1. Naše vnímání lidí s DS je často zcestné, nepatřičné, absurdní. Pojďme se na ně podívat z jiné stránky:

  • Ne co lidi s DS nedovedou a my umíme, ale co oni umí a my nedovedeme.

  • Ne co my jim dáváme, ale co oni dávají nám.

  • Ne jaké jsou s chromozomem navíc problémy, ale jaká je s ním legrace.

  1. Neznalost skutečných reálií Downova syndromu vede k tomu, že rozhovory rodičů dětí s DS s „běžnou populací” mívají někdy nádech absurdního dramatu – je zde totální míjení v pojmech a nepochopení vedoucí často k pocitu zmaru nebo frustrace.

  2. Práva lidí s DS popsaná v zákoně a reálný svět se často vzájemně vylučují. Pojďme na to poukázat – vysoce zábavnou formou…

Den DS — hlavní stránka