Daleko
ach předaleko
žil mocný vládce
dvanáct měl dcer…
Začátek pohádky? Ne. Spíš podivného snu o lásce, která uplývá mezi prsty ve chvíli, kdy se jí už už dotýkáme. A nenajde se píseň, která by ukolébala k spánku toho, komu se temný sen stal zčistajasna skutečností. Něco se láme. Tichem zní neviditelné tóny třešňového piana.
Snová feerie pod Špilberkem. Další z řady site-specific projektů Divadla Aldente. V prostorách a okolí Hlídky 2 na svazích špilberského kopce se odehrává archetypální příběh nenaplněné lásky muže a ženy, ne nepodobný některé z Šeherezádiných Pohádek tisíce a jedné noci. Básnivý text v duchu lidové poetiky je doplněn o autentické písně-ukolébavky a podepřen zpěvem, hudbou a tancem. Vzniká vizuálně pestrá, bohatostí a strukturováním jednotlivých prvků až surreálná, do prostoru volně rozprostřená divadelní koláž, ve které se slovo stává pouze jedním z mnoha způsobů, jak hovořit o tématech, jako je (sebe)láska, důvěra a odcizení.
„Tři ženy s pochodněmi drží stráž na příchodové cestě ke Špilberku. V tichosti, jen letmým pokýváním hlavy zdraví náhodné a zvědavé kolemjdoucí či uvědomělé diváky, kteří se přišli podívat na nejnovější exteriérový projekt Studia ALDENTE. (…) Krátce po osmé hodině (…) začínají ženy trojhlasným zpěvem v doprovodu hudebníků vyprávět archetypální příběh o lásce jednoho muže a dvanácti královských dcer.“
„Druhá část projektu je stejně snově poetická jako ta předchozí, ovšem zde už postavy začínají rozmlouvat skrze jednoduchý, opakující se jazyk různorodých ukolébavek a říkadel.“
