Who am I?
pro školy v angličtině

Jaké to je, když vám svět kolem nerozumí?
Nebo jste to vy, kdo nerozumíte?
Kdo je tady vlastně normální?

scénář a režie: Jitka Vrbková
projekce a lightdesign: Tomáš Král a Lukáš Bartoň
kostýmy: Tereza Vojtěšková

hrají:
Hana Bartoňová, Václav Dvořák,
Zuzana Filoušová, Iveta Kocifajová, Martin Kříž,
Monika Pekařová, Lukáš Suchánek, Martina Trusková,
Eliška Vrbková, Jitka Vrbková

Vhodné zejména do předmětů: angličtina, ZSV
Doporučený věk: 2. stupeň ZŠ, SŠ
Délka: 75 minut představení + 30 minut dílna
Cena: 80 Kč/žák
V představení se mluví (jednoduchou) angličtinou a česky.


Jaké to je, když vám svět kolem nerozumí?
Nebo jste to vy, kdo nerozumíte?
Kdo je tady vlastně normální?

Inscenace ze skutečných příběhů lidí s Downovým syndromem boří předsudky a přibližuje nás jeden druhému. Hlavním prostředkem je především humor a všechny jeho podoby.


Dílna po představení: Člověk a handicap

Témata
  • Jaké je to mít nějaké postižení?
  • Jak je možné lidem s handicapem pomoci?
  • Mohou být v něčem lidé s handicapem lepší než my?
  • Je možné, aby byli lidé s handicapem v něčem prospěšní i nám?
  • Mám i já předsudky? Jak s nimi bojovat?
Forma
  • Drobné hry, scénky, kvízy, anonymní psaní reflexí, diskuse.
  • V závěru si žáci mohou dát závod „v páce“ s naším hercem nebo se mohou nechat namalovat od naší herečky.
  • Přirozeným důsledkem dílny bývají i spontánní rozhovory mezi herci s handicapem a studenty.
Principy

Nikdy nikoho do ničeho nenutíme.


Vždy reagujeme na aktuální potřebu skupiny a dílnu jí přizpůsobujeme.


Vaše časté dotazy a obavy

Zvládnou žáci představení v angličtině?

V představení se mluví česky a anglicky (jednoduchou angličtinou).

Zejména u školních představení se vždy přizpůsobujeme publiku – pokud vidíme, že nerozumí, pomáháme českými slovy, aby diváci pochopili děj.

Nereagují žáci na herce s Downovým syndromem nepatřičně?

Ne. Celé představení je postavené na humoru, díky němuž studenti bez problému zvládají jinakost herců.

Dětští diváci by měli vědět, že v představení hrají herci, kteří trochu jinak vypadají a myslí, ale není třeba je na to obzvlášť připravovat. Vše pochopí přirozeně v průběhu představení. Někteří studenti přiznávají, že byli na začátku na rozpacích, ale tyto rozpaky se rozplynuly během prvních pěti minut.



Zpět na inscenace