“Dámy a pánové! Uvidíte, co jste neviděli, a uslyšíte, co jste neslyšeli.
Cirkus Perfecto je tady!”
Sál se rozsvěcuje a neony září: CIRKUS PEFRECTO.
Cože? Pe-f-r-ecto? Zase je něco špatně!
Stárnoucí principál Cirkusu Perfecto cestuje s hrstkou umělců, vzpomíná na staré slavné časy a sní o zářivé budoucnosti. Milovník starého dobrého řádu a perfekcionismu se však střetává s realitou: jeho mladí umělci neumí a nebo dokonce odmítají principálovo mistrovství, jeho dokonalou přesnost a zažité řemeslo. Naproti tomu staví svou spontaneitu, přímočarost, nahodilost a žitou přítomnost. I na cirkusové oponě nestojí Perfecto, ale Pefrecto… Je to nezáměrná chyba nebo vymyšlený vtip?
Svět principálovi utíká mílovými kroky – a on je přesvědčený, že utíká do pekel. Zatímco mladí cirkusáci hledají lásku, principál hledá jediné: způsob, jak postavit všechny do latě!
Cirkus Pefrecto se zamýšlí nad otázkou, co je to vlastně “správné umění”: dokonalé řemeslo nebo především autenticita? Paralelně prosvítá též generační rozpor mezi koordinovanou a pracovitou starší generací a generací Z. Téma vyznívá o to silněji, že do hry vstupují kontrasty mezi umělci s Downovým syndromem a bez něj.
Inscenace je jazykově bezbariérová, využívá pantomimy a fyzického divadla.
Fotografie:
Projekt vznikl na základě workshopů realizovaných v rámci projektu Kreativního učení „Divadlo a jinakost jako cesta k sebepoznání“.
Je realizován za finanční spoluúčasti EU prostřednictvím Národního plánu obnovy a MK.
